Úvodní přehledová analýza – lůžková péče v Jihomoravském kraji

Zpět na přehled analýz

• Shrnutí

  Cílem analýzy je shrnout hlavní makroukazatele nemocniční péče v Jihomoravském kraji a dokumentovat hlavní dlouhodobé trendy vývoje. Tyto byly ovšem v roce 2020 a 2021 narušeny epidemií COVID-19. její dopad byl již v roce 2020 velmi významný. V době uzavření této analýzy ještě nebyla dohlášena data za rok 2021, ale lze předpokládat, že dopad epidemie byl v tomto roce ještě větší než v roce 2020. Analýza dokládá vysoký stupeň samostatnosti nemocniční péče v JMK, tato kryje naprostou většinu potřeb obyvatel kraje. Migrace za péčí do jiných regionů je minoritní a většinou zdůvodnitelná klinickým stavem a diagnózou pacienta (úrazy v jiném kraji, vzácná onemocnění, vrozené vývojové vady, apod.). V analýze se nicméně odráží značně nevyrovnaná struktura lůžkového fondu kraje, zejména nedostatečná kapacita lůžek následné dlouhodobé péče. Tento fakt vede k vysokému podílu úmrtí na akutních lůžkách nemocnic, a to i u dlouhodobě nemocných chronických pacientů. Další připravované detailní analýzy se zaměří na konkrétní segmenty péče dle odborností a diagnóz a zmapují dostupnost této péče o okresech Jihomoravského kraje.

  Dlouhodobé trendy ve vývoji objemu lůžkové péče

  Potřeba akutní lůžkové péče v ČR dlouhodobě klesá, což je ve shodě s vývojem ve všech vyspělých zemích. Pokrokem technologií a ošetřovatelské péče se zkracuje doba hospitalizací a v řadě segmentů péče i klesá počet hospitalizačních případů a péče je řešena ambulantními službami. Dlouhodobé trendy v počtu ošetřovacích dní (OD) potvrzují v uplynulých deseti letech až progresivní pokles objemu akutní lůžkové péče v ČR, a to cca o 2 % ročně. Objem následné a dlouhodobé péče naopak roste, avšak významně menší rychlostí. Vývoj pozorovaný v JMK je ve shodě s celorepublikovým trendem: u akutní péče registrujeme pokles o 1,5 – 2% ročně. 

  V roce 2020 došlo v souvislosti s pandemií COVID-19 k výraznému poklesu celkového počtu OD u akutní i následné lůžkové péče (ve srovnání s rokem 2019 pokles o 16,5 % u akutní lůžkové péče a o 8,7 % u následné lůžkové péče). V nemocnicích JMK registrujeme ve srovnání s rokem 2019 pokles o 18,8 % u akutní lůžkové péče a o 10,2 % u následné lůžkové péče.

  • Pokles v důsledku epidemie na nemocniční péči byl zásadní. V době uzavření této analýzy ještě nebyla dohlášena data za rok 2021, ale lze předpokládat, že dopad epidemie byl v tomto roce ještě větší než v roce 2020. Lze důvodně předpokládat, že nešlo pouze o pokles u elektivních výkonů, ale že v populaci došlo k zanedbání včasného záchytu řady vážných onemocnění, onkologických, kardiovaskulárních a dalších.
  • V roce 2020 bylo zaznamenáno v JMK 179 483 akutních hospitalizací, což je o 10 401 méně než v roce 2019 (- 18,6%).

  V přepočtu na 100 tisíc obyvatel se Jihomoravský kraj v počtu realizovaných hospitalizací nachází kolem průměru ČR, a to před i po epidemii COVID-19.

  Dlouhodobé hospitalizace (> 30 dní)

  Mezi roky 2019 -> 2020 došlo v počtu dlouhodobých hospitalizací (> 30 dní) v ČR k poklesu o 12 %, v JMK o 14 %. V počtu ošetřovacích dní u dlouhodobých hospitalizací byl tento pokles méně výrazný (ČR – 7,5 %; JMK – 10,7 %). Mezi roky 2019 a 2020 došlo k poklesu počtu dlouhodobých hospitalizací i u pacientů ve věkové kategorii 65+ (meziroční pokles v počtu dlouhodobých hospitalizací byl v ČR o 13 %, v JMK dokonce o 16 %).

  • U pacientů s bydlištěm v JMK počet dlouhodobých hospitalizací u pacientů ve věku nad 65 let v posledních letech fluktuuje. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel se JMK nachází mírně pod průměrem ČR.

  Význam a spádová oblast péče jihomoravských nemocnic

  Kalkulováno počtem hospitalizačních případů tvoří akutní hospitalizace v kraji přibližně 13% celkového počtu hospitalizací v ČR. Hospitalizační péče v Jihomoravském kraji je kapacitně zcela dostatečná pro pokrytí potřeb obyvatel kraje. Více než 95% hospitalizací obyvatel kraje JMK probíhá v tomto regionu, u hospitalizací s operací je to 92%. Migrace za péčí do jiných regionů je spíše minoritní a většinou zdůvodnitelná klinickým stavem a diagnózou pacienta (úrazy v jiném kraji, vzácná onemocnění, vrozené vývojové vady, apod.).

  Jihomoravské nemocnice naopak poskytují značný objem péče obyvatelům jiných regionů ČR. Největší je tento podíl u sousedících regionů, nemocnice JMK pokrývají 4% všech hospitalizací obyvatel Vysočiny a cca 3% všech hospitalizací Zlínského kraje.

  S ambulantní a/nebo hospitalizační péčí jihomoravských nemocnic (bez laboratorních vyšetření) bylo v roce 2020 v kontaktu 1,46 mil obyvatel ČR, 75,8 % z nich tvořili obyvatelé Jihomoravského kraje. S ambulantní péčí v JMK přišlo do kontaktu 1 458 073 obyvatel ČR, s hospitalizační pak 145 779 obyvatel (z 86,9 % obyvatelé JMK). Lze tak konstatovat, že 3/4 zdravotních kontaktů na území JMK konzumují přímo obyvatelé JMK.

  Přibližně 12% akutní i následné hospitalizační péče v JMK je poskytováno obyvatelům jiných krajů ČR. Akutní hospitalizace s operací jsou v JMK v relativně vysokém podílu (15 - 17%) poskytovány i pacientům z jiných regionů ČR. Naopak u dlouhodobých hospitalizací tvoří až 91% pacientů v nemocnicích JMK obyvatelé tohoto kraje (ve věkové třídě 65+ je to až 95%).

  Počty hospitalizací z příjmu ZZS

  Počet akutních hospitalizací z příjmu ZZS v nemocnicích se sídlem v JMK kolísá, aktuální hodnota je 27 344 (2020). Tento počet hospitalizací představuje 10,5% z celkového počtu hospitalizací z příjmu ZZS v ČR. Nárůst v roce 2020 odpovídá celorepublikovému trendu. Celkem 89,7 % hospitalizací z příjmu ZZS v nemocnicích JMK se týká obyvatel JMK.

  Nemocnice se sídlem v Jihomoravském kraji mají nižší podíl příjmů ze ZZS než je průměr ČR. V roce 2020 tvořily příjmy k akutním hospitalizacím 13,4 % všech hospitalizací nemocnic Jihomoravského kraje.

  Z hlediska počtu osob ošetřených ZZS je v přepočtu na 1000 obyvatel Jihomoravský kraj  podprůměrný ve srovnání s ostatními regiony ČR (JMK: 75 – 78; průměr ČR: 90). Naopak v absolutním počtu ošetřených osob během výjezdů ZZS jde o kraj s 4. nejvyšším objemem této péče v ČR, konkrétně v roce 2020 dosáhnul počet ošetřených pacientů 90 553 (9,6 % z celkového objemu ošetřených ZZS v ČR). Roční počet ošetřených ZZS v Jihomoravském kraji je v posledních 5 letech stabilní.

  • V roce 2020 ve srovnání s 2019 poklesl zejména počet výjezdů ZZS z důvodu poranění (- 2 307), a to v důsledku významně nižší mobility obyvatel při protiepidemických opatřeních. Tento pokles byl ale plně vykompenzován výjezdy z důvodu COVId-19.

  Hospitalizace dlouhodobě nemocných končící úmrtím

  Vysoký počet hospitalizací končících úmrtím pacienta potvrzuje fakt, že v ČR je nemocniční lůžko stále nejčastějším místem úmrtí. Například v roce 2018 bylo v ČR evidováno 112 900 zemřelých a v nemocnicích došlo přibližně k 57% úmrtí. V JMK bylo v roce 2018 evidováno 5 277 úmrtí a 3 124 hospitalizací končilo úmrtím pacienta. Na nemocničním lůžku ve JMK umírá 59,9% všech zemřelých, což je vyšší podíl ve srovnání s celou ČR.

  Zejména akutní lůžka nemocnic jsou v ČR dlouhodobě významným místem úmrtí pacientů, v celé ČR na akutních lůžkách umírá cca 42% zemřelých (73% ze všech zemřelých v nemocnicích). V JMK jde přibližně o 41% všech zemřelých a 70% všech zemřelých v nemocnicích. V časových trendech v poklesu úmrtí na akutních lůžkách je vidět mírný nárůst v JMK oproti ČR. Tato situace indikuje nedostatečnou kapacitu následné a dlouhodobé péče, domácí péče a komunitní paliativní péče a sníženou dostupnost těchto forem péče pro chronicky nemocné pacienty.

• Použité zdroje dat a metodika

  Klíčové zdroje dat pro analýzy lůžkové péče v JMK

  1. Lokální datové sklady zapojených nemocnic

  Základem dat o nemocnici, její produkci a o výsledcích péče jsou lokální datové sklady vybudované uvnitř všech nemocnic JMK – tyto datové zdroje zpřístupňují plně reprezentativní profil všech zdravotnických intervencí v daném zařízení, umožňují mapovat spádovou oblast a hodnotit reálnou dostupnost zdravotních služeb. Jde o lokální datový zdroj plně pod správou daných nemocnic a v jejich vlastnictví. Řešení projektu vychází z výstupů edukačního a vývojového projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0020 řešeného Lékařskou fakultou MU v rámci Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ prostřednictvím Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Na rozdíl od veřejně publikovaných dat a statistik (bod 2 níže) slouží tato data zejména k internímu hodnocení pozice dané nemocnice proti ostatním nemocnicím regionu a proti populačním referenčním hodnotám. Jejich přidanou hodnotou je i validace dostupných centrálních dat o nemocnici, která mohou být z řady důvodů zkreslená či neúplná. Informační služby vybudovaného datového skladu lze dále rozšiřovat nad rámec zde prezentovaného obecného přehledu.

  2. Centrální publikovaná data a populační statistiky 

  Srovnávací analýzy se opírají zejména o veřejně dostupná data Českého statistického úřadu (ČSÚ), Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a dále o data resortních populačních statistických šetření a o průzkumy hodnotící ukazatele zdravotního stavu obyvatel. Veškerá data jsou analyzována a publikována v agregované podobě jako sumární statistiky, bez možnosti jakékoli identifikace jednotlivých pacientů a jednotlivých klinických záznamů.

  • ÚZIS - Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS), Národní zdravotnický informační systém - publikované výstupy, Výkazy statistického zjišťování – publikované výstupy
  • MZ ČR – Seznam center vysoce specializované péče, Data o poskytovatelích specializovaných zdravotních služeb
  • ZP - Seznam center se zvláštní smlouvou se ZP a údaje o léčbě specifických onemocnění tzv. centrovými léky
  • ČSU – statistická ročenka, populační statistiky a demografická data
  • Otevřené datové sady k epidemii COVID-19: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19